Kojakův příběh

Kojak byl vždycky takovej normální chlap co vedl normální život. Normálně pracoval, normálně měl ženu a dvě děti, normálně koukal na fotbal a normálně chodil do hospody. Nikdy nevěřil na duchy, upíry, vlkodlaky a jiný strašidla. Nicméně tohle všechno nemohlo trvat věčně, jeho život se měl od základu změnit.
Byl pátek odpoledne, venku bylo vedro jako v pekle a Kojak se s několika přáteli rozhodl, že si vyrazí na vandr. Nejlépe někam do lesa, kde nebude tak pražit sluníčko. A tak ještě než se setmělo, seděli před srubem, kam občas jezdívali a u ohně si vyprávěli strašidelné historky. Nikdo z nich netušil, že tentokrát nezůstane jen u vyprávění. Jedním z Kojakových přátel byl totiž taky kdosi, nám známý jako Lykan(jistěže jeho civilní jméno je jiné, ale to není pro náš příběh důležité)a blížil se úplněk.
Noc byla jasná, hvězdy, měsíc a všechny takové ty věci co k letní noci patří. Srdce básníka by jistě zajásalo nad takovou nocí, ale ve vzduchu bylo ještě něco jiného než jen vůně hořícího táboráku, ve vzduchu se vznášel strach. Ne strach lidí, kteří se tam sešli, lidi většinou nic nepoznají, ale strach lesa. Všude kolem bylo ticho ani cikády ani sovy, nikde se nepohla ani větvička, snad i vítr zalezl do nějaké díry a tam se třásl strachy. Když oheň dohořel, příběhy byly dovyprávěny a bylo na čase jít spát, Lykan řekl Kojakovi, že si ještě musí odskočit a že se za chvíli vrátí. Všichni už usnuli a Lykan se nevracel, proto se Kojak vydal svého kamaráda hledat. Měl srach, že se mu něco stalo, kdo ví, co ho mohlo v lese potkat.
Zrovna šel po úzké pěšině, která vedla k cestě po níž sem přišli, když před sebou zaslechl podivné šramocení. Jelikož byl realista, tak ho ani nenapadlo, že by to mohla být nějaká nadpřirozená bytost, řekl si, že to bude nejspíš liška nebo jezevec nebo prostě jiné neškodné zvíře. Když se ale šramocení ozvalo znova, doprovázeno zvukem sýpavého dechu, Kojak se přeci jen trochu vylekal. Vyndal si zpoza opasku nůž, který jako každý správný tremp nosil pořád u sebe, a pokračoval v hledání. Když byl pak delší dobu klid a žádné podezřelé zvuky se neozývaly, jen nad svým iracionálním strachem zakroutil hlavou a chtěl nůž schovat zpátky na jeho místo. V jeden okamžik se ostří nože zalesklo ve svitu měsíce a Kojak měl pocit jakoby v odrazu zehlédl za sebou nějakou postavu. Prudce se otoči a křoví za ním se rozvlnilo. Bylo jasné, že do něj někdo právě vběhl, někdo kdo ho snad celou dobu sledoval. Kojak pevně svíral nůž, srdce mu zběsile bušilo, několikrát ztěžka polkl a vyzval dotyčného aby přestal blbnout a vylezl z toho křoví. Náhle se jasná noc změnila v černou, neprohlédnutelnou tmu, Kojak uslyčel znovu ten sýpavý dech provázený něčím, co připomínalo psí vrčení a hned vedle něj zapraskalo několik větví. Chtěl se dát na útěk ale nohy měl jak z olova, strach ho úpně ochromil. Vrčení bylo stále hlasitější, blížilo se a nabíralo na intezitě. Cítil dokonce pach zkaženého masa a když ucítil na svém zátylku závan horkého vzduchu, bylo mu jasné, že nepřítel je opravdu blízko. Konečně se rozeběhl, protože byla tma tak nevěděl kam běží, větve okolních stromů ho švihaly do obličeje a zarývaly sem mu do kůže. Několikrát zakopl a upadl, ale bylo mu to jedno, chtěl se co nejrychleji dostat z dosahu toho děsuplného tvora. Netušil ovšem, že nemá ani nejmenší šanci vyhrát tenhle závod. Po několika metrech běhu mu něco těžkého, velmi těžkého, dopadlo na záda a srazilo ho to zemi.
Byl to Lykan, který se za úplňku změnil ve vlkodlaka a hledal upíry o ktreých věděl, že tu někde jsou a číhají na lidi, aby se mohli posilnit jejich krví. Měl jen dvě možnosti, buď nechat Kojaka na pospas těm světloplachým tvorům a nebo ho pokousat sám a tím ho zachránit od jisté smrti vykrvácením. Rozhodl se pro to druhé a doufal, že ho za to Kojak nebude nenávidět. Nekousl ho moc, jen mu trochu potrhal rameno což bylo jen malé zranění s ohledem na to, že jako vlkodlak získá Kojak schpnost téměř dokonalé regenerace.
Kojak se nepřeměnil hned, ale až při dalším úplňku a od té doby pomáhá Lykanovi a jiným vlkodlaků s lovem upírů
A tak se zrodila další šelma.